Adventní zájezd do Drážďan

Adventní zájezd do Drážďan

V pátek 6. prosince se 42 žáků druhého stupně a tři paní učitelky vydali nasát adventní atmosféru a prohlédnout si slavné památky do saských Drážďan.

Autobus vyrazil ze sychravého úpického náměstí přesně v šest hodin ráno, cesta ubíhala bez problémů, a tak byl začátek poznávání obohacen příjemným překvapením – návštěvou „Popelčina“ zámku Moritzburg. Sluníčko a jasně modrá obloha ještě zdůraznily krásu pečlivě opraveného loveckého zámečku, kterému jeho současnou podobu vtiskla barokní přestavba za vlády Augusta Silného. Více než dynastii saských kurfiřtů si však návštěvníci zámku vybavují scény z filmové pohádky Tři oříšky pro Popelku. Proto jsme i my okouzleně stoupali schodištěm, kudy Popelka prchala z plesu, a hledali na něm její střevíček. Nešlo ho přehlédnout, neboť je vyveden ne v popelkovské, ale spíše nadměrné velikosti. Z terasy jsme si prohlédli k zimnímu odpočinku uložený francouzský park, okolní lesy a Zámecký rybník. Pak jsme se vydali k oknu, na které Popelka dýchala, aby spatřila, jak plesoví hosté tančí. My jsme už měli otvor na „zamrzlém“ okně připravený, takže jsme mohli rovnou nahlédnout mezi taneční hosty zrovna ve chvíli, kdy loutkového prince zvedá ve své náruči Droběna v rudých šatech. Obešli jsme celý zámek, vyfotili se a nastoupili do autobusu, abychom pokračovali do Drážďan.

V saské metropoli jsme vystoupili na Divadelním náměstí, kde jsme si prohlédli Semperovu operu, průčelí Zwingeru, Hofkirche a zámku. Pohled na Zwinger z Divadelního náměstí většinu výletníků příliš nezaujal, ale na vnitřním nádvoří všichni svorně žasli nad krásou barokní stavby i malého parku. Kochali jsme se zvonkohrou složenou ze 40 zvonků vyrobených v nedaleké míšeňské porcelánce, bránou Kronentor a alespoň na poutači Leonardovou Sixtinskou madonou, nejcennějším exponátem zdejších bohatých sbírek. Pokračovali jsme k Rezidenčnímu zámku a cestou okukovali výlohu s křehkými výrobky porcelánky v Míšni a Taschenberský palác, dnes luxusní hotel skupiny Kempinski. V areálu zámku jsme došli do zaskleného a vánočně vyzdobeného atria Grünes Gewölbe, z jehož klenotnice byly před několika týdny ukradeny kolekce historických šperků a diamantů v hodnotě přes miliardu eur. Na nádvoří Stallhof na nás čekal první z adventních trhů – středověký. Své výrobky zde nabízejí kováři, truhláři, skláři, hrnčíři, šperkaři, zpracovatelé vlny i lnu, všichni stylově odění do historického oblečení. Nemohli jsme vynechat slavný Průvod Wettinů, obraz vyrobený z 25 tisíc kachlí z míšeňské porcelánky, na kterém jsme si prohlédli Augusta II. Silného, saského kurfiřta, polského krále a iniciátora přestavby Drážďan. Od zámku jsme přešli na Brühlskou terasu na břehu Labe, odkud je krásný výhled na protější břeh, ale především na historické centrum města. Z balkónu Evropy, jak se terase přezdívá, jsme si prohlíželi přístav pro turistické lodě a řadu pamětihodností postavených v různých uměleckých slozích od renesance až po historismus – druhou stranu Hofkirche, palác sekundogenitury, Frauenkirche, galerii Albertinum i kupoli zvanou lis na citrón se zlatým andělem. Došli jsme až k nové synagoze a odtud odbočili k Frauenkirche, kostelu, který byl po válečném bombardování teprve nedávno obnoven a pozornost poutá tím, že je částečně vystavěn z původních tmavších a částečně z nových světlých kamenů. U Coselského paláce jsme se dojali nad osudem hraběnky Constantie hraběnky Coselové, milenky Augusta Silného, jež posledních 49 let svého života strávila uvězněná ve věži. Poznávací část programu jsme zakončili na Altmarktu pohledem na Kreuzkirche, symbolu poválečného smíření.

Na Altmarktu jsme se vrhli do víru adventních radovánek. Právě zde se totiž koná 585. Striezelmarkt, nejstarší a nejznámější z drážďanských adventních trhů. V mnoha stáncích jsme mohli ochutnávat slané i sladké dobroty včetně proslulé drážďanské štoly, zahřát se horkými nápoji, navštívit loutkové divadlo nebo pekařskou dílničku, obdivovat krušnohorské dřevěné vyřezávané ozdoby a rauchmanny, herrnhutské hvězdy, paličkované ozdoby, různé druhy svíček a další regionální výrobky. Každý z adventních trhů ve městě má vlastní vzhled a také hrnečky, které si návštěvníci často ponechávají jako suvenýry. Ty ze Striezelmarktu jsou letos žluté a s červenou malůvkou.

Nakonec jsme zamířili na nákupní třídu Prager Straße, kde se naši žáci nadšeně rozeběhli do místního Primarku, aby nakoupili vánoční dárky pro sebe i své blízké a kamarády. Po ukojení nákupních chutí jsme krásně osvětleným centrem prošli zpět na Divadelní náměstí, rychle nahlédli do osvětlených oken Semperovy opery a nastoupili do autobusu.
Pan řidič nám na zpáteční cestě připravil dvě milá překvapení – provezl nás krásně nasvíceným centrem Budyšína, které jsme si díky večerní zácpě mohli důkladně prohlédnout, a zastavil u fastfoodové restaurace, abychom se mohli navečeřet. Do úpického mrazu jsme plni dojmů a s rukama plnýma tašek dorazili krátce po půl desáté.

Výlet se vydařil, přálo nám počasí, plynulá doprava, trpěliví prodavači i milí návštěvníci adventních trhů. Doufáme, že si podobně hezký předvánoční zážitek společně zopakujeme i v dalších letech. Škoda jen, že nám někteří žáci kazili náladu i zážitky stálým vyrušováním výkladu paní průvodkyně a neutuchajícími dotazy, kdy už konečně budou moci jít nakupovat. Naštěstí byli v menšině a adventní nálada s krásnými památkami nakonec získaly více příznivců než čistý konzum.

Mnohokrát děkuji kolegyním Jitce Pulkrábkové a Silvě Žďárské za milou společnost a velkou pomoc při dohledu na výletníky, Blance Hozové za práci s nabídkou cestovatelských akcí naší školy, Martině Šrollové za pomoc s vyřizováním finančních záležitostí, paní Ladě Eidner z CK Lada Trutnov za zorganizování zájezdu, panu řidiči za bezpečnou jízdu, všem účastníkům zájezdu za dochvilnost a většině z nich i za pěkné chování.
(Renata Kafková)

Fotogalerie